Časté chyby, kterými rodiče nevědomky ničí budoucnost svých dětí. Vyvarujte se jich, většina z nich by vás nenapadla

Fotografie: Freepik

Rodiče se na svých dětech často dopouštějí nevědomých chyb, kterými tzv. předprogramovávají děti a tím značně omezují šanci na jejich štěstí.

Být rodičem je to nejtěžší povolání na světě. Práce, která začne narozením a nikdy neskončí. Není divu, že při této náročné cestě životem můžeme občas klopýtnout nebo nedělat správná rozhodnutí. Všichni chceme pro své děti to nejlepší, ale občas se stane, že se nám výchova vymkne z rukou a nevědomě tak můžeme svým dětem i ublížit. Nikdo z nás není dokonalý a nikdo nemá na výchovu dětí patent, ale pojďme si projít následující body, které nám mohou pomoci náš přístup malinko změnit.

Chyby, které mohou ovlivnit budoucnost

Každý rodič je originál a má svůj vlastní styl výchovy. Také každá rodina se řídí svými vlastními pravidly a vnitřním řádem. Ohledně výchovy dětí existuje nespočet názorů z řad odborníků i laické veřejnosti. Nelze však říci, že na výchovu dětí existuje univerzální model. Tim Elmor, renomovaný odborník a autor psychologických bestsellerů, ve svém výzkumu odhalil časté chyby, kterých se rodiče dopouštějí. Elmor tyto chyby odhaluje a vysvětluje, jak se jich můžeme vyvarovat. Jaké to jsou?

Fotografie: Freepik

Nedovolíme dětem riskovat

Žijeme ve světě, kde jsme neustále varováni před nebezpečím, protože přece „bezpečnost je nejdůležitější“. Obvykle si to myslíme a bojíme se, že o své dítě přijdeme, a proto děláme vše pro to, abychom jej ochránili. Myslíme si, že je to naše práce. Přitom jim ale nedovolíme riskovat, což by mohlo mít později i pozitivní důsledky.

Některé děti si dnes ani nesmějí hrát na ulici, protože je rodiče chrání i před větrem. Takové jednání však může v dospělosti vést k fobiím. Děti potřebují zažít drobné nárazy a pády na vlastní kůži. Jako dospívající se musí naučit rozcházet, aby získali citové zkušenosti a mohli později navázat dlouhodobý a stabilní vztah. Pokud budou rodiče ze svých dětí vytlačovat zdravé riskování, bude příští generace složena ze samolibých lídrů a lidí bez sebevědomí.

Fotografie: Pexels

Příliš často jim spěcháme na pomoc

Současná generace nemá dovednosti jako před 30 lety, protože dnešní dospělí řeší problémy za ni. Když příliš často spěcháme na pomoc svým dětem, připravujeme je o možnost najít vlastní řešení svých problémů. Tento přístup ale ignoruje potřebu mladých lidí řešit své problémy bez pomoci. Děti si totiž dříve nebo později zvyknou, že jim někdo pomáhá. Skutečný svět však funguje zcela jinak a takové chování brání dítěti stát se kompetentním dospělým.

Fotografie: Pexels

Máme je příliš rádi

Ačkoliv tento bod vyznívá paradoxně, je tomu tak. Přílišná opičí láska je spíše ku neprospěchu. Jakmile si děti uvědomí, že jejich rodiče jsou jediní, kdo si myslí, že jsou géniové, i když si to ostatní nemyslí, je zle. V důsledku tohoto začnou děti pochybovat o objektivitě svých rodičů. Zpočátku se jim vše zdá přirozené, ale časem se od reality odtrhnou. Tím, že děti vidí na všem jen to dobré a ignorují to špatné, se časem naučí podvádět, lhát a přehánět, aby se vyhnuly nepříjemným situacím. Později nebudou připraveny na potíže.

Chválíme, když je to skutečně na místě

Dítě vás nemusí milovat každý okamžik dne. Dokáže se vyrovnat se zklamáním, ale ne, když je rozmazlené. Dokáže říct „ne“ nebo „teď ne“ a bojovat jen za to, co je pro něj důležité nebo cenné. Každý rodič má tendenci své dítě odměňovat, zejména pokud je v rodině více dětí. Když se jednomu dítěti něco povedlo, máme pocit, že musíme pochválit i ty ostatní.

Fotografie: Pexels

To ale není dobrý přístup, protože tím dítě nenaučíme dělat dobro a dosahovat úspěchů samostatně. Pokud svůj vztah s dítětem založíte na materiálních věcech, dítě nebude mít ani vnitřní motivaci, ani bezpodmínečnou lásku.

Nemluvíme o minulých chybách

V období dospívání děti stále více roztahují svá křídla a chtějí zažívat různé věci na vlastní kůži. Buďme v tomto ohledu shovívaví, což však to neznamená, že bychom jim neměli pomoci proplout rozbouřeným mořem života správným směrem. Podělte se o zkušenosti, které jste v tomto věku zažili, ale jen do té míry, která dítěti pomůže učinit správné rozhodnutí. Raději se však vyhněte chlubením se s kouřením, alkoholem, drogami apod.

Děti by měly být připraveny dělat chyby a být si vědomy důsledků svého chování. Řekněte jim, jak jste se cítili, když jste se ocitli v podobné situaci, čím jste se řídili a jak jste se z ní poučili. Neměli bychom na své dítě pouze působit – měli bychom být jeho vzorem.

Fotografie: Pexels

Zaměňujeme inteligenci, talent a autoritu s vyspělostí

Intelekt se často používá jako ukazatel vyspělosti, a proto se rodiče domnívají, že bystré dítě je připraveno na svět dospělých. To ale není pravda. Dokonce i někteří sportovci a mladé hollywoodské hvězdy jsou navzdory svému neuvěřitelnému talentu často zapleteni do veřejných skandálů.

Fotografie: Pexels

Pokud je dítě nadané v jednom ohledu, nemělo by se z toho vyvozovat, že to platí i pro ostatní oblasti života. Neexistuje žádný konkrétní věk, kdy se dítě náhle stává zodpovědným. Máme jednoduchou radu: sledujte děti podobného věku. A pokud zjistíte, že jiné děti jsou samostatnější než vaše, možná omezujete jeho samostatnost vy.

Od svého dítěte očekáváme příliš mnoho

Jako rodiče máme povinnost dávat svým dětem za vzor svět, ve kterém chceme, aby žily. Pomozte jim, aby byli silné, důvěryhodné a zodpovědné za svá slova a činy. Nejprve je třeba říci, že neexistuje „nevinná lež“, protože pravda vždy vyjde najevo.

Podívejte se do svého nitra, jaká morální rozhodnutí děláte v různých situacích a jak to vidí ostatní, protože děti to vidí také. Pokud jste například ve své práci poctiví a oddaní, dáváte tím příklad svým dětem. Ukažte, že dobrovolnictví lze dělat s radostí a nasazením. Udělejte své okolí a okolí svých bližních lepším a vaše děti uvidí tento příklad a budou v životě dělat totéž.

Zdroj: CNBC