Nezvratné důkazy, které ukazují na to, že jste se stali obětí manipulátora, který vás citově vydírá. Rozpoznejte je včas

Fotografie: CanvaPhotos

Nějakou formu citového vydírání možná někdy použil každý z nás. V omezené míře se jedná o běžný jev ve vztazích. Někdo však může vydírání používat dlouhodobě, aby dosáhl svých cílů.

Manipulativní chování se nemusí týkat pouze partnerských vztahů. Často to bývá i rodič, který se tímto jednáním snaží dítě dostat tam, kam potřebuje. Potíž je v tom, že se toto jednání někdy špatně rozpoznává. Vyděrač se totiž často zaštiťuje především vaším dobrem. Co je tedy upřímná starost o vaše blaho a kdy už jde o citové vydírání? Více prozradil psycholog Timothy J. Legg.

Kdy už jde o manipulaci

Partnerské vztahy často fungují na principu dávání a braní. Na tom není nic špatného. Pokud partneři dokážou najít kompromis nebo se ve svých potřebách střídají, nejspíš je vše v naprostém pořádku. Pokud se však jeden z nich dlouhodobě ocitá na straně kratšího provazu, pak je dobré se zamyslet, jestli to s vámi partner opravdu myslí dobře.

Fotografie: Freepik

Tři strategie manipulátora

Opravdový manipulátor soustavně ignoruje přání a potřeby druhé osoby ve prospěch těch vlastních. Najdou si takového partnera, kterého mohou ovládat, a kompromis je pro ně sprosté slovo. Používají tři hlavní strategie: vinu, strach a smysl pro povinnost. Někteří z nich mistrovsky kombinují všechny tři dohromady. Pro oběť pak může být docela těžké manipulativní vzorec zachytit.

Manipulace strachem je poměrně účinná. Vyděrač se ve vás bude snažit vyvolat pocit strachu. Pokud něco uděláte nebo neuděláte, nastane situace, kterou nechcete. Může vyhrožovat tím, že vás opustí, že vám něco nedá, udělá něco sobě nebo vám a podobně. Výsledkem je, že oběť se ze strachu manipulátorovi podřídí.

Vyděrač také rád používá strategii, kdy hraje na notu vašeho smyslu pro povinnost. Zaštiťuje se argumenty typu „milující manželka by to udělala“ apod. Nejspíš vás obviní ze sobectví, protože on si své povinnosti jako partner splnil a jak mu to oplácíte vy? Těžko se rozlišuje, zda je jeho požadavek oprávněný. Je-li to však dlouhodobý přístup, kterým si vynucuje splnění svých přání, pak se s jistotou jedná o manipulaci.

Fotografie: Freepik

Dalším způsobem, jak vás dostane tam, kam chce, je vyvolání pocitu viny. A to není nijak těžké. Málokdo je tak sebevědomý, aby neměl vlastní výčitky svědomí. Trávíte mnoho času v práci, neumíte šetřit, nemáte na partnera čas. Manipulátor přesně ví, co si sami vyčítáte, a umí toho brilantně využít ve svůj prospěch.

Čtyři způsoby manipulace

Tyto tři manipulativní strategie se pak oběti předkládají čtyřmi různými způsoby: trestající, sebetrestající, trpitel a trapitel. Trestající manipulátor bude používat především strategii strachu. Bude vyhrožovat, že pokud vy něco nesplníte, stane se něco vám. Může jít o výhružku ukončení vztahu, zákazu vídat se s blízkými lidmi až po fyzické násilí.

Sebetrestající manipulátor vás bude vydírat tak, že pokud nesplníte jeho požadavky, bude kvůli vám trpět on. V krajním případě bude vyhrožovat spácháním sebevraždy. Trpitel kolem sebe šíří auru vlastní nepohody a snaží se vám vsugerovat, že za jeho špatné rozpoložení můžete vy. Očekává vaši pozornost a zájem, zároveň vás však odbyde tím, že kdybyste ho skutečné milovali, víte, proč se necítí dobře.

Trapitel používá odměn za to, že uděláte, co chce. Ví dobře, po čem toužíte, ale splní vám to, až se podřídíte vy. Na konečnou odměnu často nedojde nebo není rozhodně férová. Každý manipulátor má oblíbenou strategii a způsob, jakým ji používá. Někteří však mezi nimi umí brilantně přeskakovat a o to těžší je takového vyděrače odhalit.

Společné rysy manipulátorů

U většiny manipulátorů můžeme najít některé společné prvky chování. Většinou jsou to lidé, kteří se rádi poslouchají, nesnesou kritiku své osoby, rádi se chlubí, snižují úspěchy jiných lidí, jsou žárliví a vyžadují, aby se vše točilo kolem nich. Život s nimi není jednoduchý. Pokud manipulátora odhalíte, je na místě zvážit, zda vám vztah s ním opravdu stojí za to.

Zdroj: Healthline