Odborníci se zaměřili na bezpečnost všech registrovaných vakcín proti onemocnění Covid-19 a přinášejí nestranné informace

Fotografie: Freepik

Vakcíny proti koronavirovému onemocnění jsou bezpečné. Jak se rozběhlo očkování po celém světě, vědci se dozvídají čím dál více věcí o očkování a zejména pak o vedlejších účincích, které k tomuto očkování patří.

Vakcínu proti onemocnění COVID-19 v současné době dostávají lidé po celém světě. Díky tomu mají odborníci možnost sledovat její vedlejší účinky, které jsou v drtivé většině pouze banálního rázu. Zpravidla se jedná o bolest v místě vpichu, horečku a bolesti hlavy. To jsou všechno vedlejší účinky, které se od očkování očekávaly.

Výjimečně se odborníci setkávají se vzácnými vedlejšími účinky, které přicházejí v podobě různých alergií na toto očkování a vyvstává otázka, zda nějaká úmrtí nemohou být spojena s procesem očkování. I přes to všechno ale není pochyb, že jsou vakcíny bezpečné.

Lidé a vedlejší účinky vakcíny

U dvou dostupných vakcín messenger RNA (mRNA), jedné vyrobené společností Moderna v Cambridge ve státě Massachusetts a druhé vyvinuté prostřednictvím spolupráce mezi Pfizerem v New Yorku a BioNTech v Mainzu v Německu, se podstatná část lidí dočká po očkování banálních reakcí jako je bolest v místě vpichu, bolest hlavy a únava.

Podle údajů amerického systému hlášení nežádoucích účinků vakcíny (VARES) pocítilo tyto banální nežádoucí účinky 372 osob z 1 milionu naočkovaných. Což je podstatně méně, než se podle klinické studie očekávalo. Podle té by mělo cítit bolest v místě vpichu 80 % naočkovaných lidí. VARES spoléhá na zdravotnický personál i na samotné naočkované jedince, že budou sami hlásit vedlejší účinky, se kterými se setkali.

Fotografie: Freepik

Úmrtí a vakcína proti onemocnění COVID-19

Někteří lidé zpochybňují, zda je vakcína proti onemocnění COVID-19 bezpečná právě proto, že s očkováním již bylo spojováno několik úmrtí. U všech se ale nakonec prokázalo, že to není dílem očkování, ale roli hrál vysoký věk pacientů a řada nemocí, se kterými se potýkali. Výsledky vyšetřování vždy ukázaly, že smrt s vakcínou vůbec nic nespojuje. DW (Deutsche Welle) řešili hlášené případy v šesti zemích: Německu, Španělsku, USA, Norsku, Belgii a Peru. Výsledek byl takový, že ve všech těchto případech neexistuje žádná příčinná souvislost mezi očkováním a smrtí. Všechny smrti tedy měli jinou příčinu, než je očkování.

Španělská média uvádějí, že devět lidí zemřelo ve španělském pečovatelském domě poté, co dostali první dávku vakcíny BioNTech/Pfizer. Nicméně je tomu stejně jako v Německu, všichni už byli nemocní. Všech devět úmrtí odborníci připisují onemocnění COVID-19, kterým lidé trpěli v době, kdy jim byla vakcína podána. Je to proto, že i po očkování je možné onemocnět, pokud očkování proběhlo u člověka během inkubační doby koronaviru (5-6 dní). Robert Kocha (RKI) v této souvislosti poukazuje na to, že vakcína začne fungovat až 10-14 dní po první dávce.

V Belgii Federální agentura pro léčivé přípravky a zdravotnické výrobky (FAMHP) oznámila, že po očkování proti koronaviru dočasně zemřelo 14 lidí. Nebyla však zjištěna žádná příčinná souvislost. Všichni pacienti byli starší 70 let a pět z nich bylo starších 90 let, informoval deník Brussels Times.

Fotografie: Freepik

Vzácné alergické reakce na očkování

Lidé naočkovaní vakcínou proti koronaviru se výjimečně setkávají i se závažnými alergickými reakce. Vakcíny od společnosti Pfizer-BioNTech vyvolávají podle údajů, které obdržel VARES, 5 těchto alergických reakcí na 1 milion naočkovaných. Což je více než u většiny jiných očkovacích látek. U vakcíny druhé společnosti Oxford-AstraZeneca bylo dosud celkově potvrzeno 30 případů vzácných alergických reakcí z více než 3 milionů podávaných dávek. Někteří lidé potřebovali hospitalizaci, ale všichni se plně zotavili.

Většina lidí, kteří zažili alergickou reakci na tuto vakcínu, již dříve reagovala na jiné látky, asi 80 % lidí, kteří reagovali na vakcínu Pfizer-BioNTech, a 86 % na vakcínu Moderna, mělo podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v anamnéze alergie. Konkrétní příčina alergických reakcí zůstává neznámá.

Zdroj: Nature