Všechny ženy ví, že prosadit se na vyšší pracovní pozici v jakémkoli oboru, není vůbec jednoduché. Ženy, které si dnes představíme, udělaly velké objevy a přitom se o nich ve školách nemluví.
Historicky byla věda oborem ovládaným muži (stejně jako většina oborů). Navzdory dramatickým změnám, ke kterým došlo v oblastí rovnosti za posledních 40 let, představují ženy na celém světě méně než 30 % zástupců v oblasti vědy, technologie, strojírenství a matematiky. Velkým problémem také bylo, že jejich důležitost nikdo neocenil a dnes se o nich učí jen velmi zřídka. Zásluhy za jejich objevy bohužel většinou získali muži, kteří se na tom podíleli, nebo se přidali v určité fázi procesu.
Eunice Foote (1819 – 1888), vědkyně
Tato vědkyně objevila tzv. skleníkový efekt (postupné oteplování atmosféry naší planety). Jedná se o jeden ze základních objevů ve vědě o klimatu, který se často připisuje britskému vědci Johnu Tyndallovi. Eunice Foote ovšem byla první, kdo teoretizoval a dokázal skleníkový efekt. Foote byla zároveň také aktivistkou za práva žen. V roce 1857 zveřejnila své poznatky v časopise American Journal of Science, ale byla ignorována.
Ve skutečnosti byla nucena požádat kolegu mužského pohlaví, aby na konferenci představil její zjištění, protože se jí nemohla jako žena zúčastnit. Přestože výsledky jejího výzkumu byly zveřejněny tři roky před výsledky Tyndalla, je poslední, která až donedávna získala veškeré uznání za objev tohoto jevu.
Rosalind Franklin (1920 – 1958), chemička
Ve škole nás učili, že dvojitou šroubovici DNA objevili Watson a Crick, ale ve skutečnosti to byla expertka na krystalografii Rosalind Franklinová, která v roce 1952 vytáhla historickou „fotografii 51“. Proces získání fotografie byl komplikovaný a Franklin potřebovala další rok na interpretaci toho, co viděla. A právě v tomto procesu se objevili známí vědci. Faktem ovšem zůstává, že to byla tato žena, která přispěla k průlomovému objevu v oblasti lidské genetiky.
Lise Meitner (1878 – 1968), fyzička
Objev jaderného štěpení (schopnost štěpit atomy) změnil jadernou fyziku i svět a položil základy pro vývoj jaderných bomb a reaktorů. Za tím je fyzička Lise Meitner. Bohužel, protože byla Židovkou a ženou žijící v Berlíně v roce 1928, byla nucena uprchnout do Stockholmu, aby unikla nacistům, a zanechala svůj výzkum za sebou. Přes její účast byli zásluhy objevu přiděleny mužům. Byla nominována 48krát na Nobelovu cenu za fyziku a chemii, ale nikdy nevyhrála.
Zdroj: TheConversation
