Matka 4 dětí zvolila svobodnou výchovu. Společnost rozdělila na 2 poloviny. Sklízí kritiku i obdiv

Fotografie: Depositphotos

Každý rodič chce pro své dítě to nejlepší. V podání této matky je to absolutní svoboda, kterou svým dětem dává. Mohou se svobodně rozhodnout o všem, co se jich týká.

Nechodí do školy, spí, do kdy chtějí, jedí, co chtějí, a dělají si, co chtějí. Jak vypadá v praxi skutečně volná výchova? Na příkladu maminky čtyř dětí, z nichž dvě jsou již dospělé, můžete vidět, kam tento výchovný model vede. Její děti byly již od narození povzbuzovány k tomu, aby si samy volily a rozhodovaly se, jak budou trávit svůj čas. I přes mnoho kritických hlasů se zdá, že její děti směřují k úspěšnému životu.

Její děti se samy rozhodly, že nechtějí do školy

Dayna Martin vzpomíná, jak ležela v porodnici se svým prvním synem Devinem, kterému je dnes už přes 20 let. Ten den došlo ke střelbě na americké střední škole Columbine, kde tehdy zemřelo mnoho dětí. Dayna pochmurně sledovala televizi a prý to byl první den, kdy si uvědomila, že bude chtít své děti vychovávat jinak. Ačkoliv sama prošla školním systémem s dobrými výsledky, nikdy jí způsob vzdělávání s zacházení s dětmi a studenty ve školách nevyhovoval.


Rozhodla se, že svým dětem dá na vybranou, zda chtějí chodit do školy a jak chtějí trávit čas. Nepřekvapivě se všechny její čtyři děti rozhodly pro domácí vzdělávání. To se však ještě od toho klasického, kdy se dítě učí doma, ale musí absolvovat ročníkové testy, liší. Jedná se o tzv. unschooling, tedy systém, kdy se dítě učí to, co se zrovna učit chce, nebo se neučí vůbec.

Děti se naplno věnují tomu, co je baví

Tento styl výchovy se zcela vyhýbá srovnávání dětí mezi sebou navzájem. Žádné známky, žádné testy. Sází se na to, že dítě má od přírody vrozenou touhu věci poznávat a učit se. Pokud se však věnuje tomu, co ho zrovna teď zajímá, je jeho osobní motivace mnohem vyšší. Proto se konkrétní věc naučí snáze a rychleji než dítě ve škole.

Součástí této výchovy jsou i časté výlety do přírody a poznávání jejích zákonitostí v praxi. O což jsou školní děti ochuzené. Na Dayniných dětech je vidět, že je zaujaly věci, které nejsou úplně tradiční. Třeba její nejstarší syn se sám naučil kovářské řemeslo a věnuje se také tkaní na stavu. Kromě toho se sám naučil programovat na počítači a tato profese ho nyní živí.

Kritiků je dost, ale mnoho jiných ji podporuje

Mladší dcera má úklidovou firmu, ale věnuje se i modelingu a vydělává si také jako instagramová influencerka. Další dcera zase miluje zvířata. Provozuje záchranné centrum pro malá zvířata a věnuje se i jejich právům. Nejmladší syn je vášnivý turista, ale hodně času tráví i hraním počítačových her. Každý se tedy věnuje tomu, co ho nejvíce baví. Dospělé děti si však už vydělávají samy, což byla jedna z nejčastějších starostí kritiků této metody.

Ti poukazovali především na to, že takto vedené děti, které nebudou mít oficiální tituly nebo maturitu, se jen těžko v životě uplatní a dobře uživí. Je ovšem vidět, že tyto obavy jsou zatím liché. Přestože byla Dayna lidmi mnohokrát odsouzena a mnoho z nich tento způsob výchovy považuje dokonce za zanedbávání, nikdy ze své pozice neustoupila a nepodlehla vnějším tlakům.

Fotografie: Freepik

Snaží se trpělivě vysvětlovat, jak je důležité, aby se děti rozvíjely podle svých individuálních schopností a přání. To klasická škola nikdy nemůže nabídnout. V posledních letech se k ní však začalo přidávat čím dál více lidí, kteří vnímají, že školský systém, jenž se po mnoho desetiletí neměnil, je už překonaný. A nedokáže flexibilně reagovat na měnící se dobu a podporovat individualitu každého dítěte.

Zdroj: Daily Mail