Syndrom hyperaktivního močového měchýře je choulostivý problém, o kterém se ženy často bojí mluvit

Fotografie: Fotolia

Hyperaktivní močový měchýř je onemocnění, které se projevuje tlakem na močení, častým močením a močením v noci. Syndrom hyperaktivního močového měchýře se vyskytuje hlavně u žen, které díky němu trpí křečemi močového měchýře. Zjistěte, jaké jsou další projevy, kdo další je ohrožen či jaké Vás čeká vyšetření, máte-li tento syndrom.

Jak se projevuje?

Jak již bylo zmíněno, hyperaktivní močový měchýř se projevuje nutkavým močením, které způsobuje tlak na měchýř, a nelze jej kontrolovat. Nutkání se objevuje nejen ve dne, ale i v noci, a s věkem se zhoršuje. Příznaky tohoto onemocnění vedou k poruše citlivosti discitačního svalu, který se tak dostává častěji do křečí. Přesné příčiny však nejsou zcela známy. Jasné je však to, že křeče v měchýři vedou k jeho vnitřní poruše.

Kdo je ohrožen?

Více ohroženou skupinou jsou ženy, obzvláště ve věku nad 60 let. Svou roli při vzniku tohoto syndromu hraje i tělesná váha, obézní lidé jsou více ohroženou skupinou. Současně jsou více ohroženi pacienti, léčící se s cukrovkou.

Logickými důvody jsou pak nadměrný příjem tekutin a kofeinu. Toto onemocnění způsobují také opakující se záněty dolních močových cest, nebo poruchy statiky pánevního dna. Vliv na vznik má také duševní stav, obzvláště deprese.

Hyperaktivní močový měchýř u mužů

Časté močení je problémem hlavně žen, avšak ani mužům se nevyhýbá. Právě u mužů je často spojováno s problémy s prostatou. V případě prostaty jde ve většině případů o benigní hyperplazii prostaty, se kterou je však hyperaktivní močový měchýř snadno zaměnitelný. V případě mužů je tak nutnost správné diagnózy, ve které je nutno brát v potaz, že onemocnění tímto syndromem se týká i pánů.

Jak jej léčit?

Pochopitelně bývá doporučováno omezení příjmu tekutin před spaním a celkové snížení příjmu kofeinových nápojů. Prospěšná je i úprava životního stylu a plánování pitného režimu, s ohledem na vykonávané aktivity. Doporučovanými léky jsou tzv. antimuskarinové anticholinergní přípravky.

Starší léky mohou mít nepříjemné vedlejší účinky, jako je zácpa, sucho v ústech či rozmazané vidění. Novější léky obsahují látky, které působí pouze na muskarinové receptory M3. Právě ty odpovídají za stahování svaloviny močového měchýře. Se svalstvem močového měchýře je doporučováno procvičovat stahování a roztahování. Pro zvládnutí kritických situací pomáhá trénink, jehož podstatou je prodlužování intervalů mezi jednotlivými potřebami.

Měchýř by měl zvládnout i 3 až 4 hodinové rozestupy mezi močením. Současně by pacienti měli praktikovat Kegelovo cvičení, které posiluje pánevní svalstvo. Ideální je jeho provádění alespoň dvakrát denně po dobu 5-10 minut.

Na co se připravit, jdete-li na vyšetření?

Diagnóza tohoto onemocnění je stanovena na základě rozboru příznaků. Rozbor se provádí za pomoci dotazníku, vedení mikčního deníku, deníku pitného režimu, rozborem moči, lékařskou prohlídkou a prohlídkou samotného měchýře.

Pokud jde o lékařskou prohlídku, budete podrobeni celkovému vyšetření, ženy taktéž gynekologickému. Močový měchýř je samostatně vyšetřen tzv. cystometrií, která měří, kolik močový měchýř pojme tekutin a jak rychle se vyprazdňuje.

Za pomoci ultrazvukového vyšetření je pak zkoumán průměr močové trubice, je-li podezření na zúžení. Je-li to nutné, lze močový měchýř vyšetřit vnitřní sondou, tzv. cystoskopií. Vyšetření samotné moči se provádí pro vyloučení závažnějších onemocnění.