Žena, která mi ukradla muže, se stala mou dobrou kamarádkou

Manžel mě opustil před 9 lety. Tehdy jsme spolu žili téměř 10 let. Navíc jsme před 4 roky měli nádhernou svatbu. Když odcházel, netušila jsem, že si našel někoho jiného. Naše manželství ztroskotalo. Je konec. To bylo to jediné, co jsem dokázala vnímat.

S manželem máme dvě krásné děti, chlapce. Nemohla jsem si tedy dovolit se zhroutit. Musela jsem být silná. Ale byl to pro mě očistec. Najednou tu nebyl nikdo, o koho bych se mohla opřít. Jenže pak přišla další rána. Zjistila jsem, že manžel má někoho jiného. A já ji znala.

Vídala jsem ji u manžela v práci. Byla mladší než já a velmi krásná. Zlomilo mě to. Byla jsem plná zloby. Připadala jsem si zrazená. Věnovala jsem mu velkou část svého života a on to jen tak zahodil. Ačkoliv jsem se zlobila na manžela, veškerý hněv jsem směřovala na jeho novou partnerku. Všude jsem jí začala pomlouvat a obracela proti ní její známé. Říkala jsem o ní, že je zlatokopka a záleží jí jenom na penězích. Přála jsem jí jen to nejhorší.

Rozvod

Rozváděli jsme se téměř rok. Během tohoto procesu jsem si pomalu začala uvědomovat, co stálo za rozpadem našeho manželství. Bylo to především proto, že

  • jsme se spolu nikdy nenaučili komunikovat
  • náš vztah nebyl dostatečně silný

Dostali jsme se do krize a nedokázali jsme ji společně vyřešit. Když jsem si toto připustila, začala jsem se cítit mnohem lépe. A to byl moment, kdy jsem se přestala zlobit na jeho partnerku. Uvědomila jsem si, že naše manželství by stejně nevydrželo. Nestálo na pevných základech. Pocítila jsem smíření.

Změna k lepšímu

Rozhodla jsem se k situaci postavit jinak. Začala jsem pomalu nacházet cestu jak k bývalému muži, tak k jeho nové partnerce. Ta navíc měla skvělý vztah k našim dětem a o to víc se mi začínala jako osoba zamlouvat. Jenže pak přišel zvrat. Otěhotněla. A já se opět začala cítit špatně. Bála jsem se, aby nové dítě neodsunulo jeho děti se mnou na vedlejší kolej. K tomu ale nedošlo. Začali jsme se víc a víc sbližovat.

Když pořádali svatbu, pozvali mě. A já šla. Cítila jsem se zvláštně. Přesto jsem byla šťastná. Šla jsem společně s dětmi, kterým se svatba moc líbila. Zanedlouho zemřel její otec. A já s ní soucítila. Už jsem nedokázala proti této ženě cítit nenávist. Naopak mi začínala být velmi blízká. Chtěla jsem ji být oporou.

Brzy byla opět těhotná. A já se radovala společně s ní. Nikdy bych tomu nevěřila, ale staly se z nás dobré kamarádky. Vím, že pokud budu potřebovat, vždy tu bude pro mě. Bývalý muž často cestuje, a tak spolu trávíme hodně času. Jsem velmi ráda, že náš rozchod neznamenal rozpad rodiny. Neodpustila bych si, kdyby děti přišly o otce. Naopak se naše počty rozrostly a já i mé děti jsme mnohem šťastnější, než kdybychom veškeré styky přerušili.

Fotografie: Freepik, Pixabay


Řekněte ostatním, co si myslíte