21letá svobodná matka statečně bojovala s rakovinou a navzdory předpovědím lékařů ji porazila tím, že čerpala sílu z lásky ke svému synovi.
Chloe Todd z Newcastlu byla v červnu 2020 diagnostikována leukémie a slíbila si, že nemoc porazí, aby mohla sledovat, jak její syn Dominic, kterému jsou nyní tři roky, vyrůstá. Lékaři ji varovali, že chemoterapie nemusí stačit k záchraně, ale Chloe porazila nevelké šance na přežití a věří, že to bylo díky jejímu odhodlání být tu pro svého syna. V březnu 2021, po intenzivní chemoterapii a transplantaci kostní dřeně, si mohla Chloe konečně vydechnout.
Zlověstný špatný pocit
V únoru 2020 začala Chloe trpět častými infekcemi, nočním pocením, závratěmi a modřinami a po prozkoumání svých příznaků se domnívala, že by mohla mít leukémii. Zavolala svému lékaři a řekla mu, že si myslí, že má leukémii, a že nutně potřebuje udělat krevní testy. Bylo to v době pandemie, takže bylo těžší dostat se na vyšetření.
V červnu 2020 se jí konečně podařilo nechat si vyšetřit krev a ještě ten den jí z nemocnice zavolali, že se musím ihned dostavit. Chloe už tušila, že něco není v pořádku. Ihned si v duchu položila otázku, co se stane, když zemře. Když přijela do nemocnice, lékař jí potvrdil diagnózu. Řekla mu, že má malého chlapečka, kterému byl v té době jeden rok, jenž potřebuje maminku.
Na řadu přišla chemoterapie
Podstoupila biopsii kostní dřeně, aby zjistila, jak moc je rakovina vážná, a bylo jí řečeno, že je extrémně vážná a že není moc pravděpodobné, že by jí pouze chemoterapie pomohla. S lékaři se dohodla, že zkusí intenzivní chemoterapii a transplantaci kostní dřeně od nepříbuzného dárce, aby se zvýšila její šance na přežití.
Chloe věří, že to, že je dnes stále naživu, je jen díky jejímu odhodlání zůstat naživu kvůli svému synovi. Během celé cesty zůstala pozitivní a nepřipustila, aby se jí do hlavy dostaly jakékoli negativní myšlenky. Po další biopsii kostní dřeně v loňském roce, která měla ověřit, zda léčba zabrala, byla prohlášena za uzdravenou.
Chtěla být mámou
„Kdybych neměla za co bojovat, tak bych tu určitě nebyla. Myslím, že když mě syn viděl v tak špatném stavu, byl díky tomu mnohem starostlivější a věděl, že život není vždycky jednoduchý. Vždycky předstíral, že je doktor, a ptal se, jestli je mi lépe. Také mě hladil po pleši, když jsem procházela léčbou. Je tak milý,“ dojemně hovořila Chloe o svém synovi.
„Věděla jsem, že musím zůstat naživu kvůli svému chlapečkovi. Nikdy jsem nechtěla dovolit, aby mě to zabilo, i když lékaři nečekali, že to zvládnu. Myslela jsem jen na to, že ho musím vychovávat a že on potřebuje, aby tu jeho máma byla a sledovala, jak vyrůstá. Bylo to nesmírně těžké, ale byl to on, kdo mě z toho dostal. Upřímně si myslím, že bez něj bych to nezvládla,“ pokračuje.
Být samoživitelkou v době, kdy byla nemocná, a dokonce ještě teď, kdy se potýká s vedlejšími účinky, není snadné, ale i v těch nejhorších dnech stále vstává – a především je máma. I když jí rakovina zabírala celé tělo, byl její syn a myšlenky na něj to jediné, co ji dokázalo zvednout ze dna. Opravdu věří, že je to ten důvod, proč je dnes bez rakoviny.
Zdroj: Mama365
