Snad ve svém okolí nemáte nikoho blízkého, kdo by trpěl duševním onemocněním. Lidé, kteří se s tím ve svém životě dosud nesekali, bývají často velice překvapen skutečností, že tato onemocnění často postihují i mladé lidi ve věku kolem dvaceti let.
Péče o děti je pro většinu dospělých naprosto přirozená, zejména když jsou malé a bez jejich pomoci a starostlivosti se neobejdou. Když jsou ale děti větší, vyvstává otázka, nakolik jim další cestu ulehčovat a nakolik je postupně zapojovat do běžného života, v němž jsou již povinnosti a také odpovědnost za vlastní rozhodování a jednání.
Nějakou formu zrady zažil asi každý, od nedodrženého slibu až například po nevěru. Někdy je velice těžké začít po takové zkušenosti znovu, zejména tehdy, když za takovým činem stojí někdo z vašich nejbližších příbuzných nebo přátel. A pokud jsou mezi osobami, které vás zradí, dokonce vaše matka a váš bratr, kterým jste do té doby naprosto důvěřovali, neumíte si možná takový šok ani představit.
Kdo by někdy jako dítě nezažil špatný sen nebo zvuky bouřky, které vyděsí natolik, že jedinou možností je úprk do rodičovské postele a pokračování spánku v rodičovské náruči. Jednou, dvakrát, třikrát. Tím se nic nezkazí a nahodilé spaní dětí v rodičovské posteli problémem není. Jsou však děti, které tráví v rodičovské posteli každou noc a nejsou ochotny spát v oddělené posteli, záminka pro to, proč spát s rodiči se vždycky najde.
Život není jen o práci, je především o vztazích, které máme se svými blízkými. Příběh, který se vám chystáme vyprávět, je o otci jedné rodiny ze Singapuru, který bojoval s nedostatkem rovnováhy mezi pracovním a osobním životem. Jak to nakonec dopadlo a proč vám jej vyprávíme? To se dozvíte na konci.
Copyright © 2014 | JJV Group s.r.o.